Homo commodus / člověk pohodlný
myšák Srpen 1st, 2007
Předem varuji všechny, kteří očekávají od tohoto témata jakékoliv psychologicko-historicko-biologické pojednání, že nemá význam číst dále … tento příspěvek se týká pouze a jedině Linuxu a mé maličkosti 
Minulý měsíc jsem dospěl k přesvědčení, že můj stávající notebook (Tinky) již nedostačuje mým požadavkům a je třeba jej nahradit některým ze současně cenově dostupných následovníků. Tinkyho jsem tedy urychleně nabídnul v plénu na mém oblíbeném inzertním portálu a zároveň jsem urputně zkoumal nabídky prodejců výpočetní techniky s jasným cílem - nezruinovat účet v bance.
Přestože většina rádců doporučovala výrobky jiných značek, nenechal jsem se zviklat a nakonec jsem investoval do neodolatelné nabídky společnosti Lenovo, modelu 3000 C200. Za 3 týdny konečně nový notýsek dorazil. Třímajíc v náručí krabici s nápisem Lenovo, zapomněl jsem na peripetie s firmou kde “včera podáte a zítra dodají” a uháněl k domovu.
Když jsem zkompletoval díly z krabice, nastalo takřka Nerudovské dilema - “Co na něj?”. Jsem sice spokojený uživatel jisté v poslední době nepříliš oblíbené distribuce (čti Ubuntu), nicméně jsem chtěl okusit i nabídku z jiných luhů a hájů.
Zkoušel jsem hafo distribucí = v podstatě všechno, co se mi potlouká ve futrálu na stříbrné placky. Postupně se v notýsku ohřála Fedora 7, OpenSUSE 10.2 i Archlinux 2007 Duke. Naprosto nechci odsuzovat žádnou z uvedených distribucí, každá z nich má něco unikátního, každá z nich vychází vstříc svému potenciálnímu uživateli něčím jiným. U každé z nich mi ale něco scházelo. Ve světě Linuxu se nějaký ten pátek placatím, takže rozhýbat kteroukoliv z uvedených distribucí na mém HW nebyl (díky kontrole kompatibilty před nákupem) neřešitelný problém, ale jak název napovídá - jsem příiliš pohodlný na to, abych si lámal hlavu nad tím, jak rozjet tak samozřejmé věci, jako je wi-fi karta, zvukovka, tlačítka na notýksu apod., když by to v současné době již mohlo být záležitostí několika kliknutí.
Náhoda tomu chtěla, že jsem narazil na zprávičku o vydání Alfa verze Ubuntu 7.10. Vzhledem k tomu, že nemám “co ztratit”, rozhodl jsem se, že prubnu jak se chová Gutsy Gibbon na mém notýsku. ANO, jsem zaujatý, jsem subjektivní, porovnávám hrušky s jabkama atd. Ale takhle nějak by měl vypadat systém pro obyčejné lidi. Po instalaci jsem proklikal několik málo nastavení v “restricted HW managerovi” a bylo vymalováno. Všechno funguje k naprosté spokojenosti včetně všech tlačítek a posledních kousků HW v mém stroji. Prostě praáda. Uživatel je šťastný jak mu to všechno pěkně funguje tak nějak samo od sebe.
Gutsy Gibbon zatím tedy spokojeně přede na mém notýsku a mně nezbývá než smeknout před týmem kolem této distribuce - fakt dobrá práce. Až si budu chtít hrát se systémem a “tunit” ho přesně podle svých představ, mám jasno - Archlinux bude jasná volba (respektive dýchá v poslední době mojí “jedničce” dost silně na záda), ale dokud vítězí moje pohodlnost je pro mě Ubuntu zatím stále “Numero Uno”. Všechny nástroje z Debianu (moje oblíbená serverová záležitost) pěkně po ruce v úhledném balení, člověk se nemusí lautr o nic starat, stačí nainstalovat, lehce poladit pár maličkostí a věnovat se práci, která člověka živí…
Přesně tak. Jenomže pak začne člověk zapomínat to, co se x let pracně učil. Najednou nevíš, jak se ručně startují služby a kde je nastavení shellu pro celý systém. Překvapí tě balast v /etc a zjistíš, že mu vůbec nerozumíš. Zjistíš, že je v té distribuci nějak moc věcí, které nikde jinde nejsou a že se to celé dostává jaksi mimo kolej. A pak se na fórech dozvíš, že jsi takový nebo makový - stejně jako všichni ostatní, kdo tu distribuci používají. Jednou potřebuješ poradit a tví “kolegové” jsou schopní nabídnout akorát klikací postup, který tobě zrovna právě teď nefunguje (proto se přece ptáš). Pak zjistíš, že těm, kdo ti radili, bys skoro mohl dělat fotříka…
Pak konečně nainstaluješ Arch Linux.
Jedna z věcí, co mě na Ubuntu “mrzí”, je právě to, že s hypem, který se strhnul okolo této distribuce, se “hrdými zastánci” tvrdě hájícími svou jedinou pravdu (TM) stali puberťáci, kteří v rámci hledání vlastní identity a boje proti všemu a všem vykřikují kamkoliv přijdou a dělají *buntu doslova medvědí službu. Pomalu už začínám mít strach někde otevřeně říct, jakou že to distribuci vlastně používám
, protože přesně jak říkáš, se pak dozvím, že jsem “*buntu uřvanec” apod.
Ubuntu je ale právě velice příjemné tím, že 90% věcí, co potřebuješ k životu, funguje out-of-the-box - je fakt, že člověk zpohodlní a přestane být ve střehu 
S klikacími postupy se to u mě má tak, že díky tomu, že se přes den vrtám v mašinách tak maximálně přes SSH, tak klikátkama ve svém volném čase nepohrdnu (špíš naopak). Takže pokud něco nejde naklikat, tak vlezu pod kapotu a hurá na konfiguráky
Jak jsem psal, Archlinux dýchá alespoň u mě Ubuntu dost výrazně na zádam protože se mi na něm líbí právě ta čistota systému. Poedituješ pár věcí v /etc a jsi za vodou. No, uvidíme…
california construction defect litigatio
<a href="http://www.csristenclastih.lhosting.info/cosmeticeb/map.html" rel="nofollow">foxwood casino concerts </a>
<a href="http://www.spacecraftsquaw.lhosting.info/ulta-cosa4/map.html" rel="nofollow"> answering machine business messages</a>
http://aeegcuh.hostdandy.info/us-id-cab8/map.html business christian leaders
http://www.bicbmerblbonceh.lhosting.info/business74/map.html porcelain jewelry box
http://www.fleckelfolfk.planetmaks.info/bracelet10/map.html diamond necklace designs